Meta Update Výzkum

Update výzkumu I: Heiss píše bakalářku

Závěr třetího ročníku bakalářského studia, ve kterém se právě teď nacházím, s sebou nese kromě státních zkoušek i sepsání a obhajobu bakalářské práce. Mnohem zábavnější a přínosnější je alespoň pro mě druhá část této neblaze proslulé dvojice: bakalářská práce nabízí možnost vyzkoušet si vědecký výzkum, získat zkušenosti, procvičit se v psaní a spoustu dalších přínosných věcí. Aby se tyto přísliby naplnily, si však student musí ke svému tématu najít vztah, a to ideálně tak, že si jej sám vybere. Tuto možnost jsem naštěstí měl i já.

Zcela nepřekvapivě jsem proto sáhl po raném středověku a avarských válkách.

Důvodů, proč jsem si zvolil takto nezvykle, je hned několik:

  1. V rámci reenactmentu se věnuji osmému století na území dnešní České republiky a avarské války jsou událost, která se nejvíce blíží době, kterou rekonstruuji.
  2. Většina těch, kteří se avarským válkám věnovali, se nezabývali příliš do hloubky analýzou franckých záměrů nebo průběhu bojů v Panonii. Většina autorů si dosud vystačila s prostým popisem vojenských akcí a jen výjimečně přidala vlastní interpretaci těchto událostí, takže toto pole je prakticky netknuté.
  3. Jako historik musím v tomto období kombinovat svědectví písemných a hmotných pramenů, což mé práci dává další rozměr, který se mi velmi líbí, a který mě také velmi baví. Je sice pravda, že i v jiných obdobích bych mohl stavět na této kombinaci, ale díky reenactmentu a dlouhodobému zájmu o raný středověk jsem nakonec skončil u avarských válek.

Pro upřesnění, mým cílem je v práci zhodnotit dosavadní interpretaci cílů franckých tažení proti Avarům v letech 791–796 a navrhnout vlastní vysvětlení záměrů Karla Velikého v této oblasti. Abych se dobral uspokojivé odpovědi, stavím svůj výzkum na kombinaci svědectví písemných pramenů, dosavadního poznání karolinského válečnictví a také na archeologii pozdní doby avarské, která může zasadit líčení letopisů do potřebného geografického kontextu.

Stíny a lekce z minulosti

Když jsem představil téma své práce a stručně uvedl důvody, proč jsem si zvolil právě avarské války, měl bych zmínit i jednu kapitolu, která tvoří jakýsi předstupeň toho, čemu se v současné chvíli věnuji.

Alespoň u nás na katedře totiž bývá časté, že se studenti ve svých bakalářských pracích věnují tématům, kterých se dotkli již v jedné ze svých seminárek. Ani já nejsem v tomto ohledu výjimkou – o tomto tématu jsem psal už svou seminární práci k dějinám středověku, byť při zpětném pohledu se mi jeví spíše jako krátké zamyšlení s naprostým minimem literatury a nepříliš hlubokou analýzou než jako skutečná práce. Byl to ovšem první krok k tomu, co píšu v těchto dnech, a k některým závěrům, jichž se držím dodnes, jsem dospěl právě při psaní této kratší práce.

Zpětně se mi ale má seminárka zdá jako velmi špatná práce, jednak kvůli slabé argumentaci a jednak kvůli stylu. S obojím jsem se myslím za ty dva roky posunul na úplně jinou (a také lepší) úroveň. Ostatně, byl to jeden z mých prvních pokusů o skutečně odborný text. Zvolil jsem si také příliš široké téma: jen diskuse o podzimní francké výpravě z roku 791 je v mé bakalářce delší než celá seminárka. Na stranu druhou, jakkoli špatná se teď může zdát, posloužil ten dokument velmi dobře svému účelu, protože při jeho tvorbě jsem se poprvé dostal k psaní historie po odborné stránce a také si ověřil, že citační managery jsou skutečně nedocenitelný pomocník každého autora.

Protože i když tam těch poznámek pod čarou moc nebylo, přepisovat je ručně, když jsem je musel opravit, aby seděly do katederní citační normy, bylo docela nudné a dodnes považuji ruční psaní citací za neodpustitelné plýtvání drahocenným časem.

Používejte Zotero, CitacePro (ano, platí vám je škola), nebo nějaký jiný software, ale nepište citace ručně. Jste vědci, ne stroje na přepisování a formátování dat z titulních listů knih.

O čem jsem však v té době ještě neměl ani tušení, byla šířka možností, které se s výzkumem avarských válek pojí.

A má ten výzkum potenciál?

Navzdory očekávání většiny ostatních historiků se ukazuje, že avarské války jsou na jednu stranu prakticky neprobádané téma, s nímž je spojena jen hrstka pramenů, na stranu se okolo nich dá postavit kvalitní výzkum.

Zmiňoval jsem to už o pár řádků výše, nicméně možnosti výzkumu jsou u avarských válek více než dalekosáhlé. Z pochopitelných důvodů se jim není prakticky možné vyhnout, pokud je vaším záměrem sepsat avarské nebo velkomoravské dějiny, a tak je zmiňuje celá řada velmi povedených prací. Problém s těmito pracemi však spočívá v tom, že jen málokterou zajímá vojenský aspekt událostí v Avarském kaganátu na sklonku jeho existence. Vojenským dějinám se věnuje příliš málo historiků na to, aby bylo toto relativně okrajové téma dobře prozkoumáno a popsáno.

O něco lepší je to již s analýzami politického vývoje, i když ani ty nejsou příliš obsáhlé. Nejsem si úplně jistý, čím to je, ale většina autorů se avarským válkám vyhýbá.

To je ale podle mě velká škoda, protože války s Avary, které otestovaly francké vojenské umění na nejvyšší možné úrovni, a představují jedinečnou případovou studii, která může prozradit mnohé o tom, jak Frankové vedli války. Vzhledem k tomu, jak dlouho Frankům trvalo ovládnout alespoň západní část kaganátu, a v jakých podmínkách se jejich tažení odehrávala, nabízejí boje s Avary dostatečný komparativní materiál, který čeká na to, až jej někdo zpracuje a vysloví na jeho základě své závěry.

Všechno pochopitelně není až tak růžové, jak se z mého textu může na první pohled zdát. Pramenů je k avarským válkám ještě méně než k většině jiných témat, archeologické nálezy jsou sice bohaté, ale jejich interpretace je (jako vždy ve vztahu k vojenství) nadmíru obtížná, zcela chybí perspektiva poražené strany a ani u Franků to není slavnější: jejich letopisy se u tažení věnují úplně jiným věcem než které zajímají moderního vojenského historika.

Současný stav mého výzkumu a dosavadní závěry

Ve chvíli, kdy tento článek vychází, mám víceméně hotový úvod a větší část argumentace ohledně tažením z roku 791. Navzdory dobrým zvykům psaní jsem začal svou bakalářku úvodem, jednoduše proto, že jsem ji potřeboval odevzdat do konce října, abych splnil požadavky diplomového semináře. Není to úplně šťastné řešení studentské prokrastinace; naštěstí jsem ale věděl, do čeho jdu, nárys závěrů byl hotový ještě dříve, než jsem začal psát, a metodologii jsem měl určenou již nějakou dobu. Stejně tak jsem věděl dopředu, které tituly sekundární literatury budu používat nejvíce, a tak tato kapitola bude vyžadovat jen malé úpravy či spíše doplnění.

Zbývají tedy dvě zásadní věci: rozebrat důvody, které mohly vést ke dvěma výpravám z let 795 a 796 a také sepsat alespoň základní popis francko-avarských válek. S oběma částmi se pojí vlastní problémy: u pozdějších tažení je to nezájem sekundární literatury o tuto problematiku, u popisu avarských válek pak věrohodnost pramenů.

Na rozdíl od akcí z roku 791 jen málokterý historik rozebírá franckou motivaci když dojde na tažení do srdce avarské říše. Možná je to tím, že Frankové dosáhli velkých úspěchů, a tak je možné označit za cíl to, čeho dosáhli. Podle mě to není tak jednoduché (a proto ostatně píši o tomto tématu) a budu muset ukázat proč.

Mnohem větší potíž pro mě představuje věrohodnost pramenů. Jsem odkázán na hrstku pramenů, jejichž svědectví prakticky nemohu postavit proti sobě, protože většinou tvrdí to samé, nebo reflektují stejný narativ popisující jednotlivá tažení. To je přitom normální přístup ve vojenské historii, v tak raném období jej však není možné využít. Naskýtá se proto otázka (a při konzultacích s ostatními medievisty na ni skutečně došlo), zda si autoři zpráv o avarských válkách nevymýšleli.

Nemyslím si to, jen musím dokázat, proč to tak je. Cesta podle mě vede přes hledání analogií s ostatními franckými taženími a pečlivým zkoumáním územím, na kterém probíhaly boje. Důležité proto bude pamatovat i na tento aspekt a při popisu výprav jej představit.

K čemu jsem se však zatím dostal, je analýza podzimní výpravy z roku 791. Prošel jsem zatím českou, anglickou a polskou literaturu (německá je dosud přede mnou, ale díky zmínkám v ostatních článcích si nemyslím, že výrazně ovlivní mé závěry) a sepsal si závěry autorů, kteří psali přede mnou. Většinou se jejich analýzy točí okolo jediného franckého záměru, což není dobrý přístup.

Místo toho jsem zvolil odlišný postup a pokusil se odhadnout, co všechno mohlo být cílem francké snahy z roku 791. Zatím počítám s tím, že hlavním záměrem Karla Velikého bylo toho roku otevřít cesty do nitra Panonie, prozkoumat tamní terén a oslabit avarský mobilizační potenciál. Poslední zmiňovaný záměr se dá naplnit dvěma způsoby: jak ničením osídlení a pleněním sídlišť, tak vybojováním polní bitvy, v níž vykrvácí protivníkova elita (víceméně tak, jak to udělal Vilém Dobyvatel u Hastingsu).

Francké válečnictví přitom bývá interpretováno jako poměrně opatrné, a vojevůdci pak jako stratégové, kteří se snaží bitvám vyhýbat, než že by je aktivně vyhledávali. Francké vyčkávání na soutoku Ráby a Dunaje však podle mě prozrazuje, že Karel chtěl s Avary vybojovat otevřenou bitvu, a to protože jen 40 kilometrů na východ se nachází nezvykle vysoká koncentrace jezdeckých hrobů v Komárně a nedaleké Žitavské Tóni. Je to zatím jen domněnka a bude chtít podpořit solidními důkazy, ale myslím, že má naději.

Pro následující tažení počítám s tím, že roku 795 bylo franckým záměrem udržet chaos v kaganátu a následujícího roku jej jediným tažením připojit k říši. Tyto závěry si však ještě musí počkat na to, až pro ně napíšu argumentaci.

Letmý pohled do budoucnosti

Nyní mě tedy čeká dopsat bakalářku a do konce dubna ji odevzdat. Následovat bude pochopitelně obhajoba a pokud se vše vydaří, tak i přepracování a publikace. V současné době se ale více soustředím na zhodnocení motivů, které vedly ke dvěma výpravám v letech 795 a 796, a také na to dát dohromady mapu franckých tažení, bojovnických hrobů a římských cest v západní části kaganátu.

O tom, jak můj výzkum pokračuje, budu psát i sem na blog a objeví se zde i některé drobnosti, které se do bakalářky kvůli rozsahu nevejdou, ale které jsou velmi důležité pro pochopení průběhu avarských válek. Pokud vás toto téma zaujalo, můžete Slovanologii sledovat prostřednictvím RSS feedu, profilu na Mastodonu/ActivityPubu nebo odběrem newsletteru:

Loading

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *