Každý rok v červnu si pohanská komunita připomíná zničení „posledního slovanského chrámu na Arkoně Dány“, ke kterému došlo roku 1168. Dobytí Rujány mělo způsobit zánik původního slovanského duchovna, a tak je připomínka pádu Arkony pro mnoho lidí velmi důležitá. Zajímavé na jeho výročí ale je, že se v různých zdrojích uvádí dva různé dny, kdy mělo nejposvátnější slovanské hradiště padnout: 12. a 15. června.

Protože Arkona nemohla onoho parného léta padnou dvakrát, bude potřeba se podívat do pramenů, které boj o hradiště zmiňují nebo přímo popisují. V tomto článku proto rozebírám nejdůležitější dobové prameny, které umožňují datovat zničení Svatovítovy modly na 15. června. Pokud však víte o dalších pramenech, které by umožnily události datovat jinak a které v článku nezmiňuji, nebo pokud znáte práce současných historiků, které by vysvětlovaly, v čem se tyto prameny mýlí, podělte se o ně prosím do komentářů. 👇

Pokud vás Slovanologie zaujala a nechcete, aby vám unikly další příspěvky, můžete ji zatím sledovat prostřednictvím RSS, účtu na Mastodonu nebo newsletteru. Nové články vychází každou druhou středu ráno.

Chronologie tažení v pramenech

O průběhu tažení nás nejlépě informují dvě dánské kroniky, obsáhlé Činy Dánů a méně detailní Sága o Knutovcích. Oba prameny se sice v popisu událostí shodují, rozcházejí se ale, co se týče jejich datace, což je možné vidět na srovnání níže:

Činy Dánů

Den 1: Král Valdemar povzbuzuje vojáky slovy, že na jejich straně je samotný svatý Vít, kterého Arkonci uctívají jako svého boha.O něco později přeroste šarvátka mezi chlapci v regulérní zteč, při které se Dánům podaří zapálit bránu do hradiště. Ránové nabízejí jednání, a s útočníky uzavírají dohodu.

Den 2: Do hradiště přicházejí Dánové, aby zničili Svatovítovu modlu. Stejně dopadne i jeho chrám, na jehož místě je postaven kostel ze dřeva získaného z rozebraných obléhacích strojů. Mezi Arkonce se vydávají také kaplani, aby šířili slovo Boží. K večeru odplouvá biskup Absalon do Korenice.

Den 3: Absalon navštěvuje Korenici, která se Dánům vzdá, a boří zde chrámy a modly tří bohů.

Den 4: Dánové křtí zbytek Rujány

Sága o Knutovcích

Bílá neděle (tj. 30.3.): Dánové přistávají u břehů Rujány.

Den 1: Po útoku se vzdává Arkona, je zničena Svatovítova socha a Valdemar přijímá kapitulaci rujánských knížat.

Den 2: Biskup Absalon se vydává do Korenice, kde ničí modly tamních bohů.

Ani jedna z těchto dvou kronik neuvádí denní data spojená s výpravou kromě vylodění na Bílou neděli. Jediným záchytným bodem je díky tomu řeč krále Valdemara k jeho vojákům zaznamenaná v Činech Dánů:

„Z toho důvodu prý Vít s příchodem svátečního dne zničí hradby těch, kteří mu dali takovou obludnou podobu. A to zaslouženě, neboť totiž musí potrestat za příkoří ty, kteří jeho úctyhodnou památku spojili s pohanským obřadem.“

Vzhledem k tomu, že útok, který po králových slovech následoval, byl spíš dílem náhody než pečlivého plánování, zřejmě neproběhl na den svatého Víta, tj. 15. června. Boj, před kterým povzbuzoval vojáky, chystal král až na další dny, což by vysvětlovalo, proč podle Saxa Dánové při králově slovech stále stavěli obléhací stroje. Bez nich by byl útok na vysoké hradby velmi riskantní a Valdemar by se do něj bez podpory pravděpodobně nepustil. Plánovaná zteč by také nejspíš nezačala tím, že by dánští chlapci házeli na arkonský val kameny.

Navíc i kdyby si Saxo vymýšlel a o plánovaném útoku by psal tak, aby vypadal spíš jako dílo náhody (pro což ale nevidím důvod), pronesl by Valdemar v kronice něco jako: “Z toho důvodu Vít dnes zničí hradby…” a ne „Z toho důvodu prý Vít s příchodem svátečního dne zničí hradby“.

Zapálení valu a následující jednání se tedy neodehrály na svatého Víta, jejich datace je však stále nejasná, protože k potyčce eskalující až do plnohodnotné bitvy rozhodně nemuselo dojít 14. a v úvahu by tak stále připadalo i dřívější datum 12. června.

Jistou nápovědu na tomto místě poskytuje Zakládací listina zvěřínského biskupství z roku 1170, která připisuje zničení Svatovítovy modly na Arkoně mnichu Bernovi, a to právě na den svatého Víta. Zkrácená chronologie Ságy o Knutovcích umožňuje datovat zničení sochy i útok na hradiště na 15. červen, nicméně podrobnější vyprávění Činů Dánů tuto možnost vylučuje.

Kombinací Zakládací listiny a Činů Dánů je tedy možné dojít k následující posloupnosti událostí: úspěšný a neplánovaný útok na hradby připadl 14. června, 15. června Dánové zničili Svatovítovu modlu , 16. se vzdala Korenice a 17. byli všichni zbývající ostrované pokřtěni.

Činy Dánů nicméně neznají žádného Berna, který by zbořil modlu čtyřhlavého boha, což vyvolává jisté pochybnosti o hodnověrnosti údajů Zakládací listiny. Zničení proslulé pohanské svatyně však podle mě byla natolik významná událost, aby byla datována správně, i když si autoři některých pramenů mohli přikreslit události tak, aby jim více vyhovovaly, například přidáním jinde neznámé postavy mnicha.

Závěr

Svatovítova socha tedy byla zničena nejspíš 15. června 1168. Otázkou ovšem je, zda se toto datum dá považovat za datum dobytí Arkony, protože obyvatelé hradiště svolili k vyjednávání už předchozího dne po požáru hradeb. Rozhodnutí nicméně komplikuje, že jejich autor neposkytuje jasnou informaci, kdy byly podmínky kapitulace přijaty, a to i když je pečlivě vyjmenovává. Jisté je jen, že večer již panovalo jakési příměří, protože tehdy vydali Arkonci Dánům rukojmí, že do Svatovítova chrámu vstoupil první Dán teprve ráno druhého dne.

Obě data (14. a 15. června) jsou svým způsobem správná. Zatímco 14. sice byli vydáni rukojmí, což by se dalo považovat za kapitulaci, fakticky se město ocitlo v dánských rukou až následujícího dne.

Proto mi nezbývá nic než nechat rozhodnutí, který den Arkona skutečně padla, na vás.

Prameny

Všechny prameny, které v článku zmiňuji, vyšly v české edici Jiřího Dyndy. Citace z Činů Dánů pochází právě z této edice:

Dynda 2017: DYNDA, Jiří. Slovanské pohanství ve středověkých latinských pramenech. Dolní Břežany: SCRIPTORIUM, 2017. ISBN 978-80-88013-52-5.