Vojenská historie raného středověku je zahalena tajemstvím kdykoli dojde na velmi konkrétní detaily, mezi které patří i velikost armád a výše ztrát. Zatímco první se dá ještě jakž takže odhadnout na základě velikosti populace a ekonomického výkonu jednotlivých politických útvarů, pramenný materiál naneštěstí neposkytuje prakticky žádné údaje, na které by se dalo spolehnout jakmile dojde na vyčíslení ztracených životů. To ale neznamená, že se historici o něco takového nemohou pokusit.
Cesty, kterými se ubírá výzkum raného středověku, jsou často doslova velmi klikaté. Historik na nich může snadno zabloudit v kruhu opakujících se tvrzení, musí neustále ověřovat, co mu říkají jeho prameny a nikdy nesmí polevit v ostražitosti, protože běsi číhající v temnotách nikdy nespí.
Od posledního updatu Slovanologie už uplynulo skoro půl roku nabitého událostmi: sáhl jsem si na první úspěchy v akademické obci a přestěhoval blog z jednoho hostingu na druhý, a tak je na čase se za tím vším ohlédnout a podívat se do blízké budoucnosti. Podzimní update k výzkumu, blogu a souvisejícím věcem je tady!
Nejméně zkoumanou a nejhůře popsanou složkou raně středověkých armád jsou jejich vzdušná vojska, která měla značný vliv na podobu dobového válečnictví. Jejich výzkum přitom není příliš obtížným a nabízí velmi široké možnosti pro kohokoli, kdo má zájem vyniknout mezi historiky raného středověku, což ostatně ukazuje tento článek.
Včasné zpracování informací je pro vojenský úspěch naprosto klíčové. Informace musí putovat z centra rozhodování na periferii a zpět rychle a bez přerušení. V opačném případě může dojít ke katastrofě nezměrných rozměrů. K jedné takové katastrofě mohlo dojít i roku 791 v Avarském kaganátu. V tomto článku ukazuji proč.
Jedním z cílů tohoto blogu je mapovat můj výzkum a publikovat k prodiskutování s ostatními některé myšlenky, ke kterým se v jeho průběhu dostanu. V současné době se většina mých historických aktivit točí okolo sepisování bakalářské práce. O čem bude, a ve kterém stádiu psaní se právě teď nacházím, prozrazuje tento článek.
Dějinné události se vždy odehrávají v mnohem větším kontextu, který je přesahuje jak časově, tak geograficky. Tento kontext si zaslouží svůj vlastní výzkum a je nutný pro pochopení některých historických dějů. A proto vznikl tento článek, pokus o zhodnocení událostí napříč Eurasií, které ovlivnily i naše dějiny prostřednictvím Sámovy říše.
Zkoumání vojenských dějin ve starších dějinách s sebou nese otázku zda dávní vojevůdci a politici přemýšleli nad válkou a mírem stejně jako my dnes. Jedním z těch, kteří soudí, že ano, je i Edward Luttwak, který se zabýval grad strategy Římanů.
Vojenská historie je neodmyslitelně spjatá s mapami a velkými barevnými šipkami, které se na nich se železnou pravidelností objevují. To však často způsobí více škody než užitku, zvláště pak tehdy, když autor dané publikace opomene další důležité aspekty každé vojenské akce: sílu bojujících armád, jejich taktiku, strategické cíle a zvláště pak logistiku. Na všechny tyto …