Nejenom výzkumem živ je historik, avšak i to všechno ostatní mu může v jeho práci pomoct. Zvláště když dojde na představování si malých obyčejných věcí, které ale mají pro poznání historie obrovský význam, mohou se mu velmi hodit filmy, hry nebo třeba sci-fi literatura. Občas se v nich mohou skrývat důležité drobnosti, které stojí za to objevit.
Všechno zlé může být časem k něčemu dobré, a tak když se mi po pěti letech definitivně rozbily mé reenactorské boty, dostal jsem možnost zamyslet se nad tím, jak tento problém řešili v raném středověku. Krátký výzkum a pár výpočtů pak přinesly velmi zajímavé výsledky, o kterých je tento článek.
Kriegsspiel se poprvé objevil v první polovině 19. století jako učební pomůcka na pruských vojenských školách. Své uplatnění ale najde i dnes a dokonce mezi civilisty: díky zasazení do historických kulis se jedná o jedinečný prostředek k poznání toho jak v praxi funguje velení armádám. Místo abstraktních frází v historických knihách se z udílení rozkazů stává velmi silný zážitek, který navíc vede k lepšímu poznání historie.
Umělá inteligence se stává čím dál oblíbenějším nástrojem a těší se čím dál větší oblibě. Na stranu druhou, na záludné otázky zvědavých historiků je však stále ještě krátká.
Pod středověkým válečnictvím si většina lidí představí slavné krále a vojevůdce, velkolepá tažení a významné bitvy. Své místo v něm ale měla i zvířata, bez kterých by žádná válka nemohla vůbec proběhnout, protože středověká logistika byla prakticky zcela odkázána na sílu dobytka.
Mezinárodní reenactorské akce s sebou nesou některá specifika. Zejména se jedná o nutnost prolomit jazykovou bariéru při každém pokusu o koordinaci účastníků z více zemí. To však může přinést velmi praktické zkušenosti o tom, jak něco podobného vypadalo v raném středověku.
V polovině června se v pohanské komunitě připomíná dobytí Arkony dánskými vojsky, které ukončilo nezávislost ostrovního knížectví a tamního Svatovítova kultu. Při připomínkách se však objevují dvě rozdílná data, kdy pevnost padla a je potřeba rozhodnout, které z nich je správné.
Sámova říše je oblíbené téma mezi historickými nadšenci, publicisty a bloggery. Jen málokdo z nich ale pracuje se novou literaturou, která se tomuto tématu věnuje. A proto vznikl tento článek, který mapuje články a knihy věnující se Sámovi a jeho době.
Vojenské neúspěchy se nevyhýbaly ani velkým a slavným říším. Dělat chyby je vlastní všem velitelům a jejich analýza je velmi cenným zdrojem informací pro vojenské historiky. Příkladem může být boj mezi Slovany a Východořímany vedenými Tatimerem, ke které došlo kvůli neschopnosti zajistit kvalitní průzkum.
Raně středověké kroniky uchovávají vzpomínky na mnoho podivných bitev. Jednou z nich je i střetnutí mezi vévodou Ferdulfem a jeho 25 muži na straně jedné a 5 000 Slovany na straně druhé. Jak tato podivná bitva mohla proběhnout ve skutečnosti a co nám říká o svých současnících rozebírá tento článek.