Sámova říše je pro českou a slovenskou veřejnost v podstatě srdeční záležitost. Příběh, který sice není možné zcela spojit ani s jedním ze dvou středoevropských států si našel cestu do školní historie již v devatenáctém století a od té doby se v ní velmi vytrvale drží. Drží se tím silněji, že je to většinou první epizoda z obsáhlé světové historie, kterou si žáci mohou nějak vztáhnout sami k sobě – v konečném důsledku je to přece první říše Slovanů na našem území, nebo ne?

Obliba tohoto vyprávění o statečném franckém kupci, který zachránil naše předky před krutými nájezdníky pak u mnoha lidí přetrvá i po ukončení školní docházky. Díky tomu se autoři píšící krátké příspěvky do facebookových skupin nebo na populární blogovací platformy mohou znovu a znovu vracet do dávného sedmého století a prožívat znovu a znovu epický příběh, který se tehdy někde ve střední Evropě odehrál.

K většině těchto článků mám však velmi silné výhrady, jejich autoři prakticky vždy přebírají informace pouze ze starých knih a příliš nehledí na současné vědecké teorie, i když se věda posunula o dost dále. Ukázkou je třeba tento článek k Wogastistburgu, nebo tento, který se zabývá dějinami Sámovy říše. Oba mají společné to, že se jejich autoři spoléhají hlavně na starou sekundární literaturu, kterou doprovází Fredegarovo vyprávění. Díky tomu se v nich objevují interpretace, které v současnosti nemohou obstát, například teorie s kmenovým svazem. Dalším problémem je časté dokazování, že Sámo nebyl Frank ale Galoromán – přečtení celé kroniky takřečeného Fredegara však naprosto jasně ukazuje, že její autor (nebo autoři) tato dvě etnika velmi pečlivě odlišují a vždy používají označení Říman nebo Frank.

Sámova říše je přitom atraktivní téma. Je zahalena takovou rouškou tajemství, že si zachovává svou přitažlivost i po dlouhých desetiletích výzkumu a její datace spolu s tím, že se bez ní neobejde žádná česká učebnice dějepisu, vytvářejí pro české historiky vysoce návykový koktejl kombinující intimní blízkost a zároveň nepřekonatelnou cizost. To, že o ní podává zprávu prakticky jen Fredegarova kronika, pak ještě více navyšuje sázky.

Možná právě proto je to také téma, kterým mnoho historiků pozdějších období opovrhuje a považují ho za jakýsi výstřelek, jehož nejsilnějším symbolem je hledání Wogastisburgu. Opravdový, moderní a vyspělý historik se totiž zabývá mnohem důležitějšími a lépe podloženými tématy, třeba… obrazem ženy v prvorepublikových filmových recenzích!

Myslím, že v tomto ohledu spolu tyto dva problémy souvisí. Dosavadní dobře přístupná historická produkce je z větší části založena na hledání Wogastisburgu a neustálém opakování stokrát ohraných argumentů, zatímco ve stínu a na okraji zájmu prakticky všech zúčastněných postupuje výzkum malými krůčky neustále kupředu. Nadšenci se proto soustředí na hledání dalšího kopce, který by mohl s trochou štěstí být místem, kde Sámovi muži slavně porazili Franky, zatímco historikové vidí jen skupinu outsiderů jezdících prstem po mapě, protože to tak před několika desetiletími dělali i skuteční historikové. Dnes je však jiná doba a protože Sámovu říši jen těžko spojíme s trendy metodami jako mikrohistorie, gender history nebo třeba dějiny idejí, těžko mohou obě skupiny najít společnou řeč.

Situace je tím horší, že jen málokterý historik je opravdu ochotný opustit (ne)pohodlí archivů a vydat se na dobrodružství, které by ho mohlo zavést do nebezpečných vod tlustých archeologických monografií a sborníků doplňujících zprávu takřečeného Fredegara. Není se proto co divit, že ve většině poslucháren většiny kateder historie v naší zemi představuje Sámova říše něco mezi špatným vtipem, varováním a symbolem limitů historických věd.

Výzkum tohoto tématu však podle mě má smysl. Jsem vojenský historik a všechno, co ke své práci potřebuju, mi v tomto případě historické prameny nabízí. Problém ale spočívá v tom, že pokud má někdo dost odvahy na to, aby se do temného sedmého století skutečně vydal, bez trpělivosti a vytrvalosti se obejde jen stěží.

U Sámovy říše totiž platí více než kde jinde, že je potřeba znát ty správné lidi, sledovat ty správné weby, mít přístup do vědeckých databází nebo umět hledat, mít trpělivost a být schopný skládat mozaiku kámen po kamínku. V odborné literatuře se články objevují, ale jsou rozházené po všech koutech internetu, monografie zaměřené jen na toto téma chybí, a tak je potřeba přečíst kvanta na první pohled nesouvisející literatury místo několika elegantních a úzce zaměřených knížek, a to všechno v podmínkách, kdy musíte ostatní historiky přesvědčovat, že vaše psychické zdraví je zcela v pořádku (na poměry zbytku historické obce).

A právě proto vznikl tento článek. Mým cílem je shromáždit odkazy na práce, které se Sámem a jeho dobou zabývají, stručně je okomentovat a pokud to bude možné, poskytnout vám i odkaz, abyste si je mohli projít sami. Opakováním starých „mouder“ se nikam neposuneme a po všech těch letech podle mě zase nastal čas, aby se celá debata posunula na zcela novou úroveň.

Zároveň si ale uvědomuji, že rozhodně nejsem schopný dát dohromady kompletní bibliografii, takže pokud znáte jakoukoli knihu, článek nebo třeba i podcast, který by mohl tento seznam obohatit, podělte se prosím do komentářů. 👇

Co se týče obsahu seznamu, zařazoval jsem do něj pouze články a publikace, které se přímo věnují Sámovi nebo jeho době. Ze sedmého století pochopitelně pochází obrovské množství nálezů, které byly popsány v nepřeberném množství článků a knih, nicméně pokud je autoři nijak nespojili se Sámem, rozhodl jsem se je sem nezařazovat. I když jsou archeologické nálezy velmi důležité, tato bibliografie je zaměřená spíše na historickou produkci.

Každopádně, ještě než začne samotný seznam, doufám, že je to zcela jasně vyplývá z předcházejících řádků, ale pro jistotu to napíšu ještě jednou a zřetelně. Tento článek není pokusem o hejt na práci ostatních bloggerů a nechci je (a ani nikoho jiného) odrazovat od psaní. Myslím si ale, že by popularizace měla držet krok s vědou, a zároveň vím, jak obtížné je vyznat se v záplavě zdrojů a najít v nich to, co je zrovna potřeba. Proto (a pouze proto) sepisuji tento příspěvek – mám v této oblasti zkušenosti a znalosti a chci se o ně podělit s ostatními. Nic jiného není potřeba za mou snahou hledat.

Pokud vás tento článek zaujal a nechcete, aby vám utekly další příspěvky, můžete tento blog sledovat prostřednictvím RSS, účtu na Mastodonu nebo newsletteru. Nové články vychází každou druhou středu ráno.

Prameny

Kronika takřečeného Fredegara

Česky se tato kronika objevila v poměrně podařeném překladu již v edici Magna Moraviae Fontes Historici, kde český text doprovází latinský originál. Publikovány však byly pouze ty části, které se přímo týkají Sáma; pasáže zmiňující další události ve střední Evropě však chybí. Tento nedostatek vynahrazuje nedávné vydání celé čtvrté knihy Fredegarovy kroniky v nakladatelství Argo. Pokud se chcete Sámovou říší zabývat, přečtěte si ji celou. Pokud to myslíte opravdu vážně, pracujte s latinským originálem. Online ho naleznete na webu edice MGH.

Conversio Bagoariorum et Carantanorum

Conversio je pramen z devátého století, který mimo jiné zmiňuje i Sáma. Oproti Fredegarovi je velmi pozdní a v některých ohledech se jeho verze událostí velmi liší od starší kroniky, je dobré s ním ale počítat. Slovenský překlad naleznete na stránkách projektu Hradiska.sk, latinský originál pak zde.

Monografie

Sámova říše (Michal Lutovský, Naďa Profantová)

Klasická tuzemská publikace, která nesmí chybět v bibliografii žádného článku zmiňujícího byť jen náznakem Sámovu říši. Je velmi tenká a zároveň stará, takže víceméně shrnuje stav bádání na přelomu osmdesátých a devadesátých let. Na stranu druhou, je volně dostupná na internetu.

České země od příchodu Slovanů po Velkou Moravu I (Zdeněk Měřínský)

Klasická práce Zdeňka Měřínského, která se těší přibližně stejné oblibě jako Sámova říše Michala Lutovského a Nadi Profantové. Informačně jsou obě práce na přibližně stejné úrovni, snad jen Lutovský poskytuje podrobnější rozbor archeologického materiálu. Těžištěm práce je však stále hledání Wogastisburgu.

Temné počátky našich dějin (Jindřich Kačer)

Nedávno vydaná kniha Jindřicha Kačera, na jehož článek jsem odkazoval v úvodu tohoto příspěvku. Místo hledání Wogastisburgu se její autor soustředí spíše na otázky spojené s tím, jak vypadaly vztahy mezi Slovany a Avary, jak Sámo vládl (ve smyslu z čeho pramenila jeho moc), nebo kdo to vlastně byl, což je podle mě vělký krok vpřed na poli popularizačních prací.

Nitrianske kniežatstvo & Kapitoly z najstarších českých dejín (Ján Steinhübel)

Ján Steinhübel je autorem dvou knih, které se tématu Sámovy říše více či méně dotýkají. Steinhübel analyzuje válku s Dagobertem a například Wogastisburg hledá na Dunaji (což je podle mě lepší lokalizace než ztotožnění tohoto místa s Rubínem u Podbořan). Kapitoly byly vydány i jako PDF zdarma ke stažení.

Vznik Přemyslovské državy (Jan Cinert)

Těžiště práce Jana Cinerta sice leží u zcela jiných témat (raní Přemyslovci, české dějiny v devátém a desátém století a jejich chronologie), ale několik stránek věnoval Cinert i otázkám pojícím se se Sámovou říší. Zejména jde o polohu Wogastisburgu, kterou autor této knihy hledá podobně jako Steinhübel na Dunaji, i když na přesné lokalizaci se neshodnou. Ukázku z knihy můžete najít online, starší a stručnější verze autorovy teorie o lokalizaci pevnosti byla publikována v tomto článku na jeho webu.

Zrod českého státu (Petr Charvát)

Petr Charvát je známý svým netradičním přístupem k dějinám českého raného středověku. Své názory popsal v knize pojmenované Zrod českého státu, ve které nemohl vynechat Sáma a jeho dobu. Zvláště zajímavá je jeho teorie o tom, že za raných merovejských králů sahala Francká říše až do Čech a že Sámo rozhodně nemohl obchodovat s otroky, jak se často píše a tvrdí.

Славянский правитель Само и его «держава» (М.И. Жих)

Pro českého čtenáře je to spíše kuriozita, ale protože se týká tématu, zařadil jsem ji do tohoto seznamu. Žih shrnuje novější bádání o Sámově říši a její době, i když mu podle mě stále mnoho věcí uniká (alespoň soudě podle jeho bibliografie a obsahu; knihu jsem pouze prolistoval, i když nečetl).

Kralj Samo v zgodovinskem kontekstu: 1400. obletnica začetka vladavine (ed. Daniel Siter)

Ke 1400. výročí Sámova příchodu ke Slovanům byla ve Slovinsku uspořádaná konference věnující se jeho době a odkazu. Zúčastnili se jí i čeští historici a archeologové a jejich příspěvky byly publikovány v tištěném a elektronickém sborníku. Celá kniha je volně dostupná na Academii.

The Avars (Walter Pohl)

Dnes již legendární práce Waltera Pohla, která mapuje avarské dějiny od jejich příchodu do Evropy po zánik Avarského kaganátu na počátku devátého století. Sámovi se věnuje sice jen okrajově, ale velmi dobře shrnuje události v první polovině sedmého století. Pokud potřebujete cokoli k avarským dějinám, pokuste se k ní dostat.

Die Awaren in Europa (Alexander Avenarius)

Starší práce Alexandra Avenaria, která má podobný cíl jako Pohlova monografie. Oproti Pohlovi je však o poznání stručnější a je to už několik desetiletí od doby, kdy vyšla. Přesto se v ní dají i dnes najít podnětné myšlenky.

Konstantinopol 626 (Martin Hurbanič)

Obsáhlá práce Martina Hurbaniče Sáma zmiňuje jen ve velmi krátké kapitole, zasazuje však události popisované ve Fredegarově kronice do širšího kontextu politických dějin jihovýchodní Evropy. Ukazuje, jak souvisely avarské výpravy na Balkán s událostmi na severozápadě kaganátu a zabývá se také otázkou, jestli byl Sámo východořímský agent.

Frankowie a ziemie nad środkowym Dunajem: przemiany polityczne i etniczne w okresie merowińskim i wczesnokarolińskim (do początku IX w.)(Krzystof Polek)

Obsáhlá monografie Krzystofa Polka mapuje franckou východní politiku od jejího začátku na sklonku antiky až po karolinské období. Jako taková proto nemůže opomenout dobu vlády krále Dagoberta, a tak může být velmi přínosnou i pro výzkum Sámovy říše. Výhodou je, že ji můžete najít na webu.

Velké říše kočovníků (Milan Škoda) a Objevení říše Chazarů (Lev Gumiljov)

Těžiště obou prací leží zcela mimo téma Sámovy říše, autor Objevení však představuje teorii o vzájemné provázanosti politických událostí napříč Eurasií, kterou pak dále rozvinul Milan Škoda a zapojil do ni i Sáma a Franky (něco málo o této teorii jsem psal v tomto článku). Podobné téma pak rozebírá ještě Peter Frankopan ve svých Hedvábných stezkách, i když střední Evropu v první polovině sedmého století přechází a soustředí se spíše na celkové dějiny Eurasie. Gumiljovova kniha je na webu volně dostupná v ruštině.

Making of the Slavs & Slavs in the Making (Florin Curta)

V těchto knihách představuje Florin Curta svůj pohled na slovanskou etnogenezi. Sáma prakticky nezmiňuje, ukazuje však, jak fungovala slovanská společnost na dolním Dunaji v šestém a sedmém století. Jeho pozorování mohou velmi dobře fungovat i na střední Podunají, i když zatím tyto dvě oblastmi nikdo moc nepropojil. Spíše než o Sámovi samotném ale obě knihy ukazují, jak se mohl dostat k moci a jak se u ní udržel.

Vznik Velké Moravy & Počátku Přemyslovců (Dušan Třeštík)

Legenda české medievistiky Dušan Třeštík se sice Sámovi nikdy skutečně nevěnoval, ale velmi efektivně a jednoznačně vyřešil například otázku existenci českých kmenů. Zároveň se zabýval i „Sámem před Sámem“, osobě langobardského prince a vojevůdce Hildigise. Své místo si podle mě v tomto seznamu zaslouží.

Pod orlicí, lvem a kalichem (Otakar Frankenberger)

Staré knihy mají své kouzlo, zvláště pokud jde o vojenskou historii. Otakar Frankenberger sepsal těsně před válkou monografii o českém vojenství ve středověku a nemohl opomenout ani Sáma a jeho epizodu. Sken této knihy je dostupný na webu Národní knihovny České republiky. Podobný nádech mají i předválečné Válečné dějiny československé, ke kterým se však dostanou jen přihlášení uživatelé.

Články

Samova říše a její zápasy (Pavel Choc)

Starý článek Pavla Choce věnující se otázce vojenství v první polovině sedmého století. Namísto hledání Wogastisburgu se jako marxistický historik Choc soustředil na otázky společenských tříd a válečné mobilizace. Mnoho jeho závěrů je dnes již více než překonaných, stejně je to ale podle mě velmi dobrá analýza, která dosud svým rozsahem a záměrem nemá obdoby. Přečíst si ji můžete na stránkách Digitální knihovny Moravské zemské knihovny.

Franský kupec Sámo a sásánovský zábor Arábie (Petr Charvát)

Petr Charvát se dotkl otázky s čím Sámo přijel za Slovany obchodovat a vyslovil otázku, že se svými lidmi zprostředkovával Frankům dovoz českých granátů. Své argumenty shrnul v článku, který si můžete přečíst v digitální verzi Archeologických rozhledů.

V kruhu hypotéz či v zajetí pochyb? (Jan Klápště)

Na Charvátovu odvážnou tezi, že Sámo obchodoval s granáty, navázal Jan Klápště ve svém článku. Ukazuje, že tato záležitost nebude tak jednoznačná – pro těžbu granátů totiž schází dostatek důkazů. Článek je opět dostupný online.

Samo negucians (Petr Charvát)

Petr Charvát se ještě před svou smrtí naposledy vrátil k Sámovi a zboží, se kterým obchodoval. Článek se mi naneštěstí nepodařilo najít online.

Dálkové kontakty na přelomu epoch: Od Hildigise po Sáma (Naďa Profantová)

Naďa Profantová sepsala kromě Sámovy říše ještě studii o dálkových kontaktech v sedmém století. Dívá se na ně převážně prizmatem archeologie a ukazuje některé nálezy, které jsou klíčové pro výzkum tohoto období. Článek je dostupný na internetu.

Samova ríša a prepožičiavanie vlády cudzincom (Peter Bystrický)

Zpráva o Sámovi je velmi zajímavá v tom smyslu, že popisuje Slovany, kteří si za svého vůdce zvolili cizince. Podobný motiv se objevuje například i v souvislosti se vznikem Kyjevské Rusi, a tak se na něj Petr Bystrický podíval podrobněji. Článek najdete na autorově profilu na Academia.edu.

Slavs in Fredegar and Paul the Deacon: medieval gens or ‘scourge of God’? (Florin Curta)

Florin Curta, jehož knihy se v tomto seznamu již objevily, se v jednom ze svých starších článků pokusil vyložit Fredegarovu zprávu o Slovanech jako dozvuk etnogenetického mýtu jednoho ze slovanských kmenů, který v sedmém století obýval střední Evropu. Výsledky jeho práce najdete na jeho profilu na Academii.

Ancient DNA reveals reproductive barrier despite shared Avar-period culture (Ke Wang a kol.)

S mísením Avarů a Slovanů ve Fredegarově zprávě souvisí i archeogenetická studie věnovaná pohřebištím v Leobersdorfu, Vídni-Mödlingu a Vídni-Csokorgasse. I když je její těžiště spíše až v osmém století, genetika pohřbených naprosto vylučuje, že by docházelo k mísení mezi jedinci se stepním a místním původem, a to ani v kontaktní zóně mezi Avary a Slovany. Článek je dostupný na webu časopisu Nature.

Separating Historical Truth from Fiction (Matej Jančošek)

Matej Jančošek shrnuje ve dvoudílném článku několik témat spojených se Sámovou říší. Jde o původ a stáří kroniky takřečeného Fredegara, společenské uspořádání a to, jak se Sámo mohl stát vládcem Slovanů. Přínosné je podle mě zejména to, že v souvislosti se společenskou strukturou používá zejména termín polity, což je mnohem vhodnější než zažitý kmenový svaz. První i druhý díl můžete najít na webu časopisu Kosmas.

Pokud vás tento článek zaujal a nechcete, aby vám utekly další příspěvky, můžete tento blog sledovat prostřednictvím RSS, účtu na Mastodonu nebo newsletteru. Nové články vychází každou druhou středu ráno.