Vojenské neúspěchy se nevyhýbaly ani velkým a slavným říším. Dělat chyby je vlastní všem velitelům a jejich analýza je velmi cenným zdrojem informací pro vojenské historiky. Příkladem může být boj mezi Slovany a Východořímany vedenými Tatimerem, ke které došlo kvůli neschopnosti zajistit kvalitní průzkum.
Stepní vojenství je velmi populární fenomén, o jehož oblibu se postarali zvláště Mongolové. Mongolské výboje ale představovaly pouze zlomek stepní historie a staletí, která předcházela jejich vzestupu a následovala po jejich pozvolném úpadku jsou ale plná významných událostí a překotného vývoje vojenství ve stepi a přilehlých oblastech. Vztahem usedlých a kočovných kultur, které se prostřednictvím vzájemných bojů silně ovlivňovaly se zabýval i David Graff a jeho práce si rozhodně zaslouží pozornost.
Zkoumání vojenských dějin ve starších dějinách s sebou nese otázku zda dávní vojevůdci a politici přemýšleli nad válkou a mírem stejně jako my dnes. Jedním z těch, kteří soudí, že ano, je i Edward Luttwak, který se zabýval grad strategy Římanů.